Hmmm o soutěži v Prchalově toho moc nevím. Předchozí oslava Bohušových narozenin byl náročný čin, ale to na tyhle stránky nepatří. Takže jsme do Prchalova přijeli celkem brzo, abychom dospali, co se nestihlo v noci. Takže jediná starost byla, chytnout nějaké to místečko ve stínku a nahlásit se co možná nejpozději. Ale zezačátku moc družstev nedojelo, nebo co tam již byly, tak zase nebyly kompletní. Měli jsme krásné, až, devatenácté místo, ale stejně nás dostihlo, už, třinácté místo. Nevím jak útok popsat, protože přes únavu, ale hlavně strom a lidi u trati, jsem skoro nic neviděl. No a vypadá to, že Jindrovi naspaná hodina moc nepomohla a prostříkal na 15,187 s. Staniček se pěkně vyspinkal a taky to flustnul za 14,701 s. Takže nakonec jsme se umístili na šestém místě. Pak se opět odpočívalo a čekalo na následnou soutěž zadáku Švédskou trojku. Na trojku jsme měli v plánu poskládat málem deset týmu, ale většina zúčastněných dostala rozum a závodu se vyhnula. Takže akorát áčko a béčko. Áčko bylo v klasickém složení já, Tomáš a Valda. Béčko mělo akorát změnu na stroji, protože si s námi chtěl zaběhnout náš bývalý strojník Aloš. Dále jsem ještě běžel koš za tým Malubtic, ve kterém nalívala oprechtická Verča a vodu dopředu posílal Majoš z Lubna. Další dva zástupci Malenovic Michal a Valda si přizvali na koš béčkaře Mirďu z Lubna a dali svému týmu název Malé Lubno. Jako první z našich se představilo Malé Lubno a dosažený čas 9,56 s je celkem solidní na to, že to dělali poprvé a bez tréninku. Pak se chystalo naše áčko. Únava byla znát mnohem více než ráno a odpovídal tomu i čas 8,80 s, se kterým jsme nebyli vůbec spokojeni. Abychom nemuseli pořád nosit mašinu tak hned po áčku, nastupoval elitní tým Malubtic. V rychlosti proběhlo přemotání pásky na savici a nutné ždímaní mého dresu. Dosáhli jsme času 9,24 s. Verča se zhostila svého postu nalívačky zodpovědně a trefila se krásně na poprvé a navíc sem šel s košem normálně bez ohledu na to, že za mnou vlaje něžné pohlaví. Majošovi trošku zavyla mašina, ale on je stavěný na běh a ne na krocení koní pod kapotou. Takže velká spokojenost a musím Verči poděkovat za hodiny strávené tréninkem na naší sluncem rozpálené základně. Po krásném výkonu Malubtic jsem se chystal na start potřetí v řadě. Ždímaní už bylo celkem zbytečné, protože jsem měl na sobě tolik vody, že bych mohl naplnit pomalu druhou káď. Aloš je ještě pořád v celkem dobré kondici, takže byla zde možnost opravit si první pokus za áčko a ohrozit zatím vedoucí čas Bartovic C 8,24 s. Ramirez mi vzal savici o chloupek dříve než je zdrávo a boj s košem jsem prohrál. Takže za béčko jen neplatný pokus. Pak už byl čas jet domu dospat víkendový dluh 🙂
Prchalov